Kromě prcd-PRA lze všechny další nemoci zjistit z rozboru krve – geneticky. Genetická vyšetření stačí provést jedenkrát za život psa.
Degenerativní myelopatie – DM
Degenerativní myelopatie je neblaze známé onemocnění míchy postihující především velké psy. Dříve bylo spojováno především s německými ovčáky, ale dnes se již ví, že onemocnět mohou všechna plemena. Hlavním znakem je postupné ochrnutí zadních končetin. Postiženi jsou často psi starší osmi let (někdy i mladší). Nejprve dochází ke ztrátě koordinace zadních nohou, problémům se vstáváním a zhruba po roce ústí v neschopnost stát na zadních končetinách z důvodu ochrnutí. Je třeba si uvědomit, nejenom že pes není schopen normální chůze, ale může mít také problémy s udržením moči a stolice a s infekcemi tlapek odřených kvůli ochrnutí. Jediným pozitivním faktem je, že onemocnění není primárně bolestivé.
Vzhledem k pozdějšímu nástupu nemoci se důrazně doporučuje psy určené k chovu testovat, jelikož se symptomy nemusí projevit po celou polovinu života psa.
Dwarfismus – Dwarf
Dědičný nanismus je stav, kdy dochází k nedostatečné produkci růstového hormonu (GH). Růstový hormon je vylučován hypofýzou a má mnoho účinků na organismus, včetně řízení rychlosti růstu, růstu srsti a kostí nebo na vývoj zubů. Postižení psi se při narození jeví být normální, ale ve dvou až třech měsících se začnou projevovat první příznaky choroby. Mezi příznaky patří malý vzrůst v porovnání se sourozenci, udržení štěněčí srsti, vypadávání chlupů, ztmavnutí kůže, zpožděný růst nebo absence stálých zubů, pronikavý štěkot, malá varlata a někdy i neplodnost u samců i samic.
prcd-PRA
Jednou z nejznámějších chorob, u které je často ze strany klubů stanovená povinnost testování, je progresivní retinální atrofie (prcd-PRA). Toto genetické onemocnění vede k degeneraci sítnice, která končí slepotou. Sítnice se skládá z fotoreceptorových buněk tvořící vnitřní vrstvu stěny oka a převádějící obraz pomocí zrakového nervu do mozku. Fotoreceptorové buňky rozdělujeme podle jejich funkce na tyčinky a čípky. Tyčinky umožňují vidění v šeru a rozpoznávání kontrastů. Čípky jsou zodpovědné za barevné vidění.
Prcd-PRA způsobuje z počátku ztrátu funkce tyčinek doprovázenou šeroslepostí. Později dochází k postižení funkce čípků s rozvojem celkového oslepnutí. Příznaky se projevují od raného dospívání a časné dospělosti, ale celkový nástup nemoci se liší plemeno od plemena. Celkové oslepnutí nastává kolem 6. až 8. roku.
U psa lze zpočátku pozorovat problémy s viděním za soumraku a v noci, později vrážení do předmětů i za denního světla, pes má doširoka otevřené oči.
Bohužel pro toto onemocnění v současné době neexistuje léčba.
V současné době není žádný validovaný test pro plemeno SAV ani laboratoř, kam by s mohli posílat vzorky krve pro výzkum.
U SAV se musí každoročně provádět oftalmologické vyšetření.
Maligní hypertermie
Může být řadě chovatelů neznámá, jelikož je spojena s rizikem použití určitého druhu anestetik a tudíž je v spíše v povědomí veterinárních lékařů.
Jedná se o poruchu kosterní svaloviny, která se po reakci na těkavé látky anestetik (např. halothane) projevuje svalovým napětím nebo nepravidelnou srdeční činností. Tyto reakce jsou doprovázené zvýšenou teplotu a někdy i záchvaty.
Nemoc se nemusí projevit do té doby, než pes přijde do kontaktu se spouštěčem a proto není snadno identifikovatelná a může se v chovu dále šířit jak pomocí přenašečů, tak i postižených jedinců. Častěji postihuje spíše psi než feny.
zdroj: Labogen – zástupce Lakobklinu v ČR
