Vystavování Saarloosů je zapeklitá věc.
Hlavní je trpělivost a pochopení jak pro Saarloosky tak i pro rozhodčí.
Vzhledem k tomu, že Saarloos je od přírody spíše plachý dá se očekávat, že všechen ten shon, ruch, spousty, lidí, divné prostory, ještě divnější věci a to vše povětšinou v uzavřených halách jim působí stres. A tak si Saarloosci musí na výstavy zvykat.
Stejně tak si na vystavování Saarloosků musí zvyknout i většina rozhodčích. Ačkoliv to zní vtipně, spousta majitelů Saarloosků Vám potvrdí, že přímo na místě to kolikrát už tak vtipný bohužel není. Někteří rozhodčí jejich chování nechápou protože prostě nechtějí. Podle nich jsou to psi k ničemu, zbytečně bázliví a asi nikdy nepochopí proč si je někdo pořizuje natož s nimi ještě chodí na výstavy. Pak jsou rozhodčí, kteří se Saarloosky začínají a vůbec s nimi nemají žádné zkušenosti.
Ať tak či onak, pokud na takovéto rozhodčí narazíte na některé ze svých prvních výstav, nenechte se jejich přístupem či rečmi odradit. Jelikož jako oni nechápou proč si někdo Saarloose pořídí, my zas nikdy nepochopíme proč je tedy oni posuzují pokud jsou jim tak „nemilí“. Vždyť v FCI 1 je spousta jiných plemen. Ale to je utopie, protože každý rozhodčí má své oblíbené a neoblíbené plemeno a bohužel to většina z nich neumí „překousnout“ a tak to pak dopadá jak to dopadá. Ale bylo by to krásné, kdyby byli rozhodčí bez předsudků a všechny pejsky podle toho posuzovali.
Možná bysme se teda měli víc soustředit na to jak „přežít“ takovéto rozhodčí, než jak se bude ten náš „saarloosí exemplář“ chovat :-).
Ovšem pak jsou i rozhodčí, které když „dostanete“ jste nadšení. Protože pokud máte „nevýstavového“ Saarlooska cítíte podporu a pochopení a pokud máte to štěstí, že vlastníte „výstaváka“ cítíte se jak mistři světa :-).
A jak tedy vlastně vystavovat toho Saarlooska?
Saarloosci si musí zvykat, takže je dobré je na výstavy brát co nejdříve. Málokterý Saarloosek Vám bude rád a správně běhat hned od začátku. Asi spíše budete rádi pokud jej do výstavního kruhu vůbec dostanete a zůstane Vám tam. Tady hodně záleží zda se vystavuje venku nebo uvnitř. Venkovní jsou „lehčí“, jak Vám možná i některý rozhodčí doporučí, ale je jich pomálu takže hurá bez obav i na ty „kryté“. Nestresujte, podívejte se na tu „hromádku neštěstí“ a zkuste hlavně podpořit je. Pokud i přesto máte obavy pak si klidně vzpomeňte na mě s Aláskem, kterou jsem poprvé musela do kruhu donést, jen proto abych tam předváděla psí kusy ve snaze jí přimět k nějakému pohybu a po pobavení ostatních i hodné paní rozhodčí si ji pak od tama i odnesla :-D. Zatím nás ještě nikdo netrumf ;-).
Takže ano berte to s nadhledem. Jsou malincí a musí se to naučit. Nejenže se sami bojí a jsou nervózní cítí i Vaši nervozitu a o to je to pro ně těžší. Nebojte, mě to také nejde a nervní jsem na výstavách téměř pořád, mám to holt jak ti Saarloosci, téměř cokoli je lepší než výstava ;-). Ale když ty naše kluky to tak baví.
Trénovat na výstavu nebo ne? Záleží na Vás a jaké máte možnosti, pokud můžete trénovat v podobných podmínkách s vícero pejsky, asi to nějaký význam má.
Pokud ovšem budete trénovat sami někde „na dvorku“ je to spíš jen pro Váš lepší pocit. Protože na místě to bude úplně jiné a spíš Vás bude stresovat to, že doma to šlo a tady katastrofa.
Spíše je berte co nejvíce na pro ně „divná místa“ mezi lidi, pejsky a socializujte, ikdyž ani toto Vám nezaručí, že si to pak v kruhu „neodsedíte“. Ale každá zkušenost je dobrá a každá Vás někam posune.
Dobrůtky v kruhu pro prťátka určitě, pokud tedy budou baštit a ne je jak naše Šíša plivat po okolí, v tom případě je nezapomeňte posbírat ať zbytečně nerozptýlí pejsky po Vás.
Povzbuzování z „pozakruhu“ je jednak výstavními řády zakázané a u saarloosků nežádoucí neboť většina potvůrek chce pak za takovým „povzbuzovatelem“ a vy v kruhu jste jim naprosto ukradení. Spíše se případného doprovodu „zbavte“ v dostatečném předstihu a pokud možno dostatečně daleko – ideálně ven z haly. Snad každému vystavovanému saarlooskovi to prospělo, neboť se pak za nikým „známým“ nesnaží dostat a je tak „závislý“ a „odkázaný“ jen na svého vystavovatele.
Pokud hodláte vystavovat v jiném oblečení než na jaké je Váš saarloosek zvyklý, naučte jej na něj, ať se pak v kruhu krom pana rozhodčího nebojí i Vás :-). Ne není to vtip.
A nezapomeňte před vstupem do kruhu řádně vyvenčit sebe i pejska :-). Ne vždy se jim chce, ale o dost to zvedne šanci, že nic neprovedou v kruhu a vy se tak vyhnete „dalšího“ trapasu či výtky (v nejhorším případě vykázání z kruhu) od rozhodčího. Ano jsou to potvory a zásadně se nebudou venčit když mají :-D, ale zkuste to. Stejně tak zkuste koukat nejen pod nohy sobě, ale i pejskovi pod packy ať náhodou něco nevytlápne.
Ikdyž nám s Alasísou oba případy přinesly štěstí a dá se říct, že pokud v tom není „hovno“ nebodujem, ale to jsme holt my :-D.
Stejně tak nezapomínejte dát pejskovi napít, čím víc bude v pohodě tím lépe pro Vás a žíznivý hafiš nepůsobí zrovna nejlépe a vy taky, přeci nechcete v kruhu zkolabovat.
Jsou tam psí kamarádi, tak je nechte předem dostatečně vyblbnout pokud mají zájem, přeci jen to pak v kruhu není žádoucí.
Shrnutí:
- má rozhodčí divné řeči, kašlete na to
- snažte se nebýt nervózní
- je to „jen“ výstava
- podpořte svého saarlooska
- mějte oblečení které zná
- pošlete doprovod hoodně brzy hooodně daleko
- nebojte se trapasů (budou tak proč se jich bát)
- vyvenčete předem pořádně sebe i pejska
- dodržujte pitný režim vy i pejsek
