Život se Saarloosem

Tak nevím kdo při smyslech si tyhle „potvory“ může chtít pořídit dobrovolně. Vím, že ty historky někdy zní dost vymyšleně a spousta lidí asi nechápe proč ty psy prostě nevycvičíme. Ano, ano, naše vina. A vlastně NE. Tohle je Saarloos – chytřejí, prohnanější, „nezvladatelný“ a tak moc milující až to bolí (doslova ). Vzhledem k tomu, že posledních 14 dní se opět ti naši neskutečně „předvádí“ tak se trochu podělím. Hlavně proto, aby bylo vidět, že naše štěnda budou mít v těchto ohledech možnost špičkového vzdělávání od nejlepších učitelů , během pobytu u nás . Jinak dnes vše stihli za ani ne 45 minut. Pochopím že talíře děsně voněly (kuře bylo v troubě a talíře půl metra od ní, to se pak i saarloos splete), o tom že mi prostě museli ukázat správné rozdělávání těch „udělátek“ k zavírání sáčků, to je bez debaty.Zvlášť když ležel takto uzavřený pytlík jen tak na stole. Že pak nemohly ty piškoty nechat nezadělaný a tak je radši s velkým sebezapřením snědli, to by udělal každý. Ale prosím může mi někdo vysvětlit proč padl za vlast ten pytel s „kočkolitem“?