• Category Archives Aktuálně 2016
  • 2. předvánoční sraz ČSV a SAV :-) Olomouc

    3.12.2016 jsme se v plné sestavě vydali na 2. předvánoční sraz „pakovlků“ do Olomouce.

    Letos bylo počasí naprosto super takže jsme nezmrzali ani nijak jinak „netrpěli“ a mohli si užít společnost prima „pakoušů“ a jejich lidských doprovodů.
    Za nás musím říct, že jsme si to užili náramně a byli moc a moc spokojení, jak čtyř tak dvounožci. Viděli jsme „staré“ známe, potkali nové a jako obyčejně pokecali (někeří ;-D) mezi sebou i s obdivovateli čtyřnožců, kterých je na takových akcích vždy spousta. Tedy myslím, že tato dvě plemena budí rozruch vždy a všude :-), protože jsou to prostě vlkouši, ale takové bandy na srazu jsou prostě nepřehlédnutelné.

    Nevím čím to, ale letos stejně jako loni to první „vzdali“ čéva a saarloosci vydrželi až téměř do večerních hodin. No jo, asi si to my „přifařenci“ z „dálek“ chceme víc užít ;-). Nebo mají saarloosci ukecanější paničky a pánečky. Kdo ví …
    Každopádně my odcházeli k autu až když jsme se vynadívali na pěknou světelnou výzdobu, protože světýlka o vánocích jsou prostě světýlka.

    Opravdu to byl moc příjemný, pěkný a hlavně pohodový sraz a moc se těšíme, že se budeme moci připojit i v dalších letech. Jediné co nás vypeklo byly toalety, kterých bylo velice málo přístupných. Tak třeba i to bude příště lepší ;-).

    pár našich fotek

    celá banda

    dav

     

    pouze saarloosci

    Ragnárek – Cassie – Shaeny – Šariček – Alásek – Altajek

    dav


  • Čtyři neskutečné roky

    Čtyři neskutečné roky.
    Jedna rodina, mámy Kess a Janča, sedm štěňátek a spousta „zničených“ lidských životů.

    A tak příjemně to začalo, že Jani 🙂.
    Jednou aspoň pro nás nezapomenutelnou chvílí, kdy se otevřely dveře a my vstoupili do mazec světa jakovlků. Tři monstra dobývající se na nás přes „francouzské dveře“, značně nejistá Janča 😉 a my pečetící si svůj zbytek života slovy: Pusťte je :-).(či tak nějak, slova vybledla, ale ten pocit zůstává pořád). O pár lehce vymazlenějších jakovlků později, po námi dlouho očekávaném promazlení se ke Kessince a klubku sotva se batolících prcků už nebylo cesty zpět. Několik dalších návštěv a páneček si odvážel naše štěstí i prokletí Altaje Ryjana. Následné dny, měsíce, roky jsme nevěděli jestli být Ryjánkům za něj neskonale vděční, spílat na ně co nám to nasadili do baráku, či jim zvětšit smečku o jednoho člena, nebo jen tak nenápadně vykopat jednu díru na zahradě.

    Před čtyřmi dloooouhými roky asi nikdo z nás opravdu netušil do čeho jde. A teď si život bez nich nedokážeme představit. A přitom nám všem stačilo říct NE 😀. Teď už je pozdě a můžeme si za to sami.

    Takže všechno nejlepší dvou i čtyřnozí A-Ryjánci .

    img_9093


  • Pan úžasňák

    Dnes 12.11.2016 se náš PAN ÚŽASŇÁK alias Altaj Ryjan stal psím canisterapeutem, aneb složil za mé (paniččniny) účasti canisterapeutické zkoušky.

    Ani nevím pořádně co napsat :-). Jeli jsme jen mi dva tak nám bylo trošku smutno a moc jsme se těšili zpátky domů, někteří samozřejmě víc, ale kvůli paničce to nedávali moc znát a ještě byli tak úžasní, že klidnil i nervozitu paničky. Která sice neměla strach, ale prostě je to panička a nervozitu má u zkoušek či jiných takových věcí v popisu práce :-).

    Altoušek byl moc šikovný, úžasný a skvělý :-). Zvládli jsme spolu poslušnost, což obvykle paničce moc nejde ;-), zvládli jsme rušivé elementy, společnost ostatních pejsků, lidí a to vše v tělocvičně.

    Možná to mnoha ostatním majitelům jiných plemen nepřijde, ale nám to jen dokazuje jaký je opravdu úžasňák.

    Ostatní pejsi s paničkama byli také super a moc šikovní.

    Jediné co nám bylo „vytknuto“ bylo, že Altoušek neprojevuje dostatečnou okatou radost při plnění „úkolů“. Tak uvidíme jak se bude Altajkovi líbit v případné „pravé akci“ a podle toho uvidíme.

    Altoušku jsi šikulka a jsme moc hrdí, že jsi náš ♥.

    Doma ho pak za odměnu čekalo několikanásobné radostné vyválení a zvalchování od sluníčka Alasenky, což si opravdu moc užíval.

    Moc děkujeme všem co na nás dnes dopoledne mysleli.

    img_20161112_151815


  • Výsledky rentgenů

    Dnes 18.10.2016 nám pan pošťák donesl výsledky Alásčiných rentgenů a tak můžeme s radostí oznámit, že má:

    DKK:          A/A

    DLK:          0/0

    OCD:          nepostižen/nepostižen

     

    Teď už si jen počkáme na oficiální uchovnění.

     


  • Bonitace Aláska

    V sobotu 15.10.2016 jsme se s vlkoušema vydali do Mladé Boleslavi. Tentokráte „pouze“ kvůli bonitaci naší Alasenky.
    Potkali jsme se tam se poustou lidských i vlkouších známých, trošičku si zapózovali při focení a vůbec jsme si to užili.

    Bonitace saarloosků byla „zcela nečekaně“ na řadě až jako poslední. Informovanost přímo na místě taky poněkud vázla, ale co saarloosci zvládnou vše :-).
    Na bonitaci byli nahlášeni 3 zástupci saarloosků, ale jelikož máme príma dvou i čtyřnohé kamarády zbyla nás tam vcelku velká banda :-). Bonitace proběhla u všech tří prďouchů hladce a všechny paničky byly snad s výsledkem spokojené. My teda určitě. I když jsme holky nervózní a ta čtyřnohá i závislák 😀 tak výsledek je více než radostný a Alasenka má krásný bonitační kód, ehm tedy vlastně nemá žádný bonitační kód :-D.

    Ještě dodáme výsledky rentgenů a bude to oficiálně oficiální.


  • Alásek a její RTG DKK, DLK a OCD

    6.10.2016 jsme byli nechat Aláskovi udělat rentgeny pro DKK, DLK a OCD.
    Nejhůř jsem to asi nesla já panička, jelikož Altajkovo probouzení z přispání na rentgeny bylo trošičku komplikovanější a docela zdlouhavé. Holt panička :-).
    Ale Alásek naštěstí žádné podobné problémy neměla – usla krásně, rychle a bez protestů.  Je to holka ohebná a pružná takže se páníček ani moc nenadřel ji udržet ve správných polohách, snímky se povedly a výsledky snad taky ;-).

    img_20161006_144044

    Doma se ta naše Šíša ještě trošku dospinkala, ikdyž jsme měli tak trochu den otevřených dveří ;-).

    Ještě jen zmíním, že saarloosci jsou opravdu závisláčci praštění. Ačkoli Alásek sotva stála na nohách, tak když přijel páníček z asi pětiminutového výletu tak ho musela jít ven přivítat :-D. To se prostě musí 😉 i když prdelka padá na všechny strany.

    A já slibuju, že co nejdřív nechám těm našim vlkoušům udělat testy na „omamné látky“ 😀 ať víme po čem bude kdo jak „sjetej“ :-).


  • Vyšetření očiček

    Dnes si naše zlatíčka a miláčci užili oftalmologické vyšetření.

    Do Brna jsme dorazili o chloupek dřív, abysme zvládli ještě kratičkou procházku s jednou naší „vlčí“ mámou Lenkou a její „vlčí“ smečkou. Počasí nám přálo a bylo vedro až to nebylo milé ;-).
    Lenča nás pak doprovodila i na vyšetření, aby vše řádně zdokumentovala a dělala nám príma společnost při čekání na samotné vyšetření. Oba naši miláčci byli úžasní – každý po svém – a rozkapání očiček, čekání i vyšetření zvládli a my lidé se dočkali krásného výsledku u obou – zvířátko PROSTÉ na dědičná oční onemocnění včetně PRA. Což znamená, že jsou zdraví. Radost obrovská.
    Po vyšetření jsme odvezli jednu „vlčí“ mámu domů a za druhou se vydali. Když už tak už.
    Naše „vlčí“ máma Janča nám udělala velkou radost, že nám dovolila, ba co téměř přinutila, se poňuchnit s celou jejich čtyřnohou smečkou a společnost nám dělali téměř všichni dvounožáci.
    Ačkoli vyšetření a zejména rozkapaná očička vlčkům příjemná nebyla, myslím, že se jim stejně jako nám dnešní den moc líbil a užili si ho. Co víc si přát než vidět obě naše „vlčí“ mámy a jejich smečky v jeden den, byť jen na chvíli.
    Všem moc děkujeme a doufáme, že si to užili aspoň z poloviny jako my.

       14483797_10211200930885622_483944602_n  14513701_10211200928285557_1054083698_o14509397_10211200931365634_1880057777_n

    Čekáme na vyšetření                                 Tak jdem na to vlčci                            Spokojenost po vyšetření


  • Když se děje tak se neděje :-)

    Prázdniny za námi a s nimi spousta akcí a akciček „bohužel“ spíše těch lidských než vlčích, ale to neznamená že bysme ty naše jakovlky o něco ošidili. Kam jen to šlo šli s námi, takže toho zažili až moc, někdy by snad i raději zůstali doma ;-). Jen ty „vlčí“ akce už byly nějak nad naše možnosti.
    Takže díky léto, bylo to fajn. Vše jsme si užili, viděli nová i stará místa, potkali staré i nové známé a naši jakouši si všude našli své obdivovatele a zodpovědně dál šířili „saarloosí legendu“.

    I do budoucna je plánů mnoho, času jen to, že nikdy nic nebude jak jsme plánovali ;-), ale jojo určitě se něco dít bude.

    Tak třeba na 🙂


  • Kraków 2016

    19.6.2016 se vystavovali naši jakovlci v Krakówe v Polsku.
    Společně s námi jel i kámoš Zlatý retriever Cash z Beskydského kopečka s paničkou, takže cesta i když dlouhá a odstartovaná za brzkého (pro některé značně nedospaného) rána proběhla docela zábavně :-D. Byla trocha statistiky, která nám přejezdem hranic skončila, neboť v Polsku mají kolem dálnic ploty, porovnávání toalet a s nimi i takové ty „Hamletovské“ otázky jako: „jít či nejít“ , „prospět lidstvu neprospět“ :-D, a taaak, dále porovnávání silnic, okolní krajiny i trocha spekulace kolem čeho to jedem a která ta kopule je nejkopulovatější a proč jsou kopule tak kopulovaté? A je nám líto Stáňo, ale na „sůl“ nikomu neskočíme ;-).
    Výstaviště jsme našli rychle a bez problémů a Cash s paničkou dokonce měli takovou kliku, že první výstavní hala do které vlezli byla ta jejich :-D. Holt kdo umí ten umí a vlčci pak čumí ;-). Cashík si vybojoval krásné V3 a na rozdíl od nás i posudek.
    Pak jsme museli ještě několik hodin čekat, aby se mohli (ne)předvést i Saarloosci. Výstaviště bylo velké a my prošli jen kousek, v tom vedru se nechtělo prostě nic. Ale bylo príma, že všude byly nějaké ty lavory s vodou a i pár „vaniček“ pro pejsky na smočení jsme potkali, čehož Cashík hojně využíval. Saarloosci bohužel nedostali šanci, neboť nám tam vždy vlezl někdo, no řekněme rychlejší. Holt kdo zaváhá se nekoupe. Ale i tak super věc a možná by ji ocenili pejsci (né tak všichni majitelé) v létě na více výstavách.
    Jako pánečky naše dušičky potěšil opravdu velký zájem o Saarloosky, někdo poznal někomu se prostě jen líbili. Škoda, že někdy vadily jazykové rozdíly, ale i tak to bylo príma a pánečci povídali a povídali až to nudilo i Saarloosky :-).
    Konečně se v 14:55 dostavila naše výstavní pětiminutovka a ačkoli byl kruh velký, venku a kolem málo lidí, Alasence se moc vystavovat nechtělo a prý že radši půjde někam do stínu, bohužel ji páneček s Altajkem zahradili východ a tak musela zůstat v kruhu – chuděrce v tom vedru nedošlo, že ty ohraničující „stuhy“ může klidně podběhnout či přeskočit – a vystavit se. I přes svou útěkovou chvilku dostala ocenění: dokonala(V1), CWC (CAC), Najlepsza Dorosla Suka (nejlepší fena), CACIB a BOS za což vše si z kruhu odnesla Medal zloty.
    Altajek ačkoli také unaven se přeci jen pro výstavy „narodil“ takže běhal pěkně a hezky se předvedl za což si z kruhu také odnesl Medal zloty a ocenění: doskonala(V1), CWC(CAC), Najlepszy Dorosly Pies (nejlepší pes), CACIB a BOB.
    Ještě nutno dodat, že jak „nás“ tak Cashe posuzovali v kruhu nakonec rozhodčí dva, asiii se zaučovali nebo co my víme ;-).
    Ačkoli všichni unavení horkem a pokročilou hodinou jsme ještě počkali do závěreček, kde jsme se nijak neumístili :-D, ale Altajek dostal pohárek.Pak jsme se unaveně odšourali k autu, kde nám bylo předvedeno kolik toho některá nová auta vydrží – ano i několikrát přes hodně, ale fakt hodně, vystouplý kanál. Náš obdiv autu i spolujezdci, ;-).
    A pak už hurá domů, vlastně ještě na něco rychlého do bříšek pánečků a pak už hurá domů. Cesta byla, nečekaně, opět dlouhá. A opět nám ji zkrátila trocha statistiky – tentokráte autíček, dokonce jsme měli možnost zažít na vlastní kůži předjíždění z prava při odbočování v pravo. Ještě, že řídil páneček. To a spousta jiného nás přivedlo k debatám o výkladu značek a různých jiných pravidel. Pokochali jsme se opravdu povedenými, jak barevně tak stylem, mosty. Zhodnotili jsme, že my máme šedé mosty a barevná auta, zatímco v Polsku jsou barevné mosty a černo/bílá auta :-D. Vymysleli pár teorií o „pravém“ využití kopulí. Přejezd hranic jsme poznali i bez cedulí ;-), vyzkoušeli jsme si jaké je to zažít na dálnici při povolených 60 km/h nějakou tu horskou dráhu a jeli vstříc domovu a bouřce. Přivolávač blesků, dle jakovlčí posádky, naštěstí neuspěla a my tak nemuseli vyzkoušet faradayovu klec v praxi a doufáme, že to tak zůstane i nadále ;-). Před půlnocí v rodném městě jak na koni – vyložit, naložit, vyložit a hurá ve dvě ráno spát, ještě že jsme měli na takové ponocování několikanoční praxi 😀 a v pondělí možnost dospat co šlo – tedy téměř :-D.
    Na fotečky si buď počkejte nebo koukněte na http://altaj-ryjan.rajce.idnes.cz/Krakow_2016/ . Proč když člověk má sebou foťák tak ho nevyužije a když ho nemá tak mobilům dojde paměť nebo baterka? Takže špatné fotky nejsou mou vinou, ale můžou za to mobily 😀 Fakt ;-). Za ty pěkné poděkujte ostatním, kterým ty mobily patřily a po mých „úspěších“ si je promazaly a dobyli :-D.


  • Alasenka slaví 2. narozeniny

    16.6.2016 😀 měla naše psí slečna Alasenka narozeniny. Letí to a jsou jí už dva roky. Pořád je to naše „šíša Alašíša“, ale už je vidět jak se „vybarvuje“ nejen vzhledem, ale i povahou. Je zajímavé koukat jak dospívá a přitom je to pořád ztřeštěný štěně, který je vás schopný svou láskou přizabít :-D.
    Jak si ostatně vyzkoušela i její „máma“ Lenka, která se tu tou dobou projížděla na koních a tak si mohla s tou naší oslavenkyní i potřást packou a dát nějakou tu gratulačně/oslavnou líbačku s modřinama :-P.

    Aláskovi i všem jejím bráškům a sestřičkám přejeme do budoucna jen to nejlepší, rozumné-šílené pánečky a spoustu zábavy. A mámám Shaeny a Lence, spoustu dalších príma setkání s těma jejich dětičkama, v budoucnu klidně i bez modřin ;-).

    Fotečky z návštěvo-oslavy na http://altaj-ryjan.rajce.idnes.cz/Lenka_2016/

    Sem dodáme fotky později


  • Pivovarská čtvrtka – 2016 – Holba

    21.5 2016 jsme se spolu s kamarády a posilou v podobě „naší“ chovatelky Lenky a jejích vlčic vydali opět na Holba Pivovarskou čtvrtku. Bohužel naše loňská posila v podobě Ryjánků dorazit nemohla jelikož ségra Altajka – Anivinka hárala. Klučíčí komando taky dorazit nemohlo a tak ačkoli byla účas hojná ;-), přeci jen to nebyl očekávaný TOP stav. Ale nevadí příště je zvát nebudem a oni pak snad všichni dojedou :-).
    Počasí nám přálo a tak bylo lidí i pejsků jako „much“ ;-). Za naši „výpravu“ můžeme s radostí konstatovat, že dvounožci i čtyřnožci zdárně zdolali celou trasu a na konečné v pivovaru se tak pak mohli všichni odměnit dobrůtkami a lahodnými nápoji. Za čtyřnože byl asi jako vždy nejunavenější Altajek, jelikož se musel „chudáček“ skoro pořád s někým mazlit, bohužel stále mu to bylo a je málo :-D. Je to prostě umazlenec nevymazlená.

     

    Všem moc děkujeme za pěkný den a fotografce Jitce za pěkné fotečky, protože, my jako vždy (poslední dobou) ačkoli s foťákem nemáme ani jednu fotku :-D. – budou dodány později

     


  • Jak jen „popsat“ naše jakovlkouše ;-)

    Nejdříve nás „kdysi dávno“ požádala o popis Aláska chovatelka Lenka. Pravda asi si to představovala trošičku jinak ;-), ale zná nás a ví své :-). Teď když to vypadá, že se někteří štěníci „potatili“ jsme se odhodlali i k popisu Altajka, neboť majitelé štěníků ústních výstrah nedbají ;-).
    Jsou to popisky „krátké“ a nezahrnují všechny vlastnosti našich jakovlků – ucelené popisky by každý sám o sobě vydaly na román a tím nechceme nikoho zatěžovat.

    Upozorňuji, že oba naše SAV milujeme a každý je jiný. Vtipný popis Aláska je jednodušší neboť je to třeštidlo (asi po paničce), popsat takto Altajka se díky jeho rozvaze nedá. A bez vytáček přiznám, že nás dokáží vytočit oba, stejně jako překvapit v čemkoliv, ani s jedním není nuda a ani jednoho bysme nevyměnili.

    Alásek

    Alassëa je plašší slečna SAV.
    Jedno pomazlení s ní vydá za deset vejprasků – pro vás. Ideálně se nechat pomazlit před návštěvou u lékaře. Když má člověk chvíli času a sedne si hned si sedne na něj – idál v době hárání.
    Jako správný SAV štěká na fše a fšechny a s neskrývanou radostí.
    Klidně ji můžeme doma nechat bez dozoru, věci moc neničí, nebaví ji to, ovšem s námi zničí vše – je rychlejší než superman a ničivější než tornádo – seznam škod k náhradě dyžtak může poskytnout chovatelka (ale předem upozorňuji , že ještě nic neproplatila a z chování svých odchovů má snad i radost).
    Cizí psy a jiná zvířátka má ráda – jíst se dá vše co ještě před chvílí běželo – jiné maso (čerstvější než čerstvé) odmítá.
    Díky ní mám svaly jak železný zekon – těch děr co už pro ni mám na zahradě nachystaných a to ani nemluvím o těch co se po ní musely zahrabat.
    Je vycvičená – na veřejnosti dokonale zvládá dělat že neslyší, nevidí a nerozumí ničemu, někteří lidé jsou ochotni tvrdit že mě ani nezná.
    Také ráda zahradničí, přesazuje, zastřihává stromky, hnojí a jako správný zahradník úrodu také kontroluje.
    Není náročná na místo, vleze se všude – že vy už ne nevadí.
    Nebojí se ani domácích prací – nanosí dřevo (z domu ven), nadělá třísky na zátop – doma, nacupuje papíry – aby to lépe hořelo že. uklidí již uklizené oblečení, je pedant na ustlání postelí. Okna myje pravidělně pokaždé když se podívá ven. Z venkovní strany ovšem okna jen pořádně utírá srstí- co kdyby jí přimrz jazyk že. Úklid hraček zvládá na výbornou, nikdy už je nikdo neviděl.
    Dbá o naše zdraví – otužuje nás, neboť šály, čepice, rukavice a pod správní „chlapi“ nenosí.
    No doufám, že jsem nic nevynechala – pokud ano připomeňte doplním.
    Snad jen tedy napsat i nějaké ty „špatné“ vlastnosti ať to nevypadá, že ji jen vychvaluji – tak tedy miluje bez podmínek a celým srdcem a za cvrčka pro cvrčka vše.

    Altajek

    Altajek je jedním slovem miláček – pokud se rozepíšu tak třemi je to miláček na zabití.
    Od malička je to velice kontaktní pejsek, který se rád nechává mazlit avšak k cizím se kterými nebyl seznámen se jen tak nehrne. Ovšem je také rozvážný, procházky s ním jako štěňátkem byly velice dlouhé neboť rád vysedával, kochal se a promýšlel co dál, takže takové desetiminutové vzdálenosti jsme s ním chodili i několik hodin. A i teď si rád sedne/lehne a dumá nad životem.
    Popravdě „špatné“ vlastnosti se na něm dost těžko hledají, ovšem když se najdou tak stojí za to.
    Přestože vyrůstal mezi pejsky a s naším japánkem alias Chrochťou stal se z něj závisláček na lidech – nás. Díky této vlastnosti se s ním dá chodit všude aniž by mu to působilo větší problémy, cvičák, výstavy, velké a hlučné akce stejně jako malé a uzavřené. Rozdělení smečky na procházce pak můžeme srovnat s přetahovanou.
    Bohužel to má i svou temnou stránku kdy se bez něj nedá udělat ani krok, všude musí s námi, byť by to znamenalo popojít co pět vtěřin o metr, prostě nás musí vidět. To že se jde ven bez něj pozná dřív než na to člověk pomyslí a ničím a nijak to nezamaskujete. Takže jít bez něj jen tak neprojde. Už jako malý měl problémy zůstávat doma „sám“ bez lidí, což se nám dařilo ukočírovat, ale po jedné nepříjemné události není jiné řešení než vysoké zdi a oplechované dveře, vším ostatním projde či si to vezme sebou, s vybavením a čímkoli jiným než zdí se můžete rovnou rozloučit, a že jsme toho vyzkoušeli. Jiné než oplechované dveře rozkouše, otevře či jimi jednoduše projde, řetězy, ocelová lanka, úvazové kroužky, karabiny – to vše má své slabé články které velice rychle najde, plot se dá přeskočit, přelézt, podlízt, rozplýst či rozbýt – pokud to není zeď, okna mají své slabé časti v rámech – zuby a drápy dokaží hotové zázraky, nepřesnosti či skuliny na zdech to vše je jen výzva k tomu se někam vyšplhat. Kam se dá strčit, drápek či zoubek to neobstojí. A při tom všem nehledí na sebe – jen na pánečky.
    Díky této vlastnosti je ovše takřka neukradnutelný, což prosím nikdy nikdo nezkoušejte – ve vlastním zájmu.
    Je to takový naše telátko, které je velice opatrné, ovšem v určitých situacích jde „přes mrtvoly“ – vítání pánečků a pod..
    Miluje celým svým bytím – při tulení se naprosto uvolní a vy pak máte co dělat ho udržet, neboť se na vás doslovně svalí.
    Postele, gauče, křesla, polštáře to vše bylo stvořeno jen pro Altajka a jeho pohodlí, čehož si je náležitě vědom.
    Baštička – od malička hltavec, nyní předělán na přežvýkavce, ale nenechte se mýlit pořád pažravec. Pardon nenapravitelný pažravec. Zákazy, příkazy a nařízení ohledně žrádla dodržuje jen v naší přítomnosti a pod přímou kontrolou. Klidně bude půl hodiny zírat na kousek dobrůtky přímo před jeho packami při povelu NE. Stejně jako sežere vše ze stolu, linky pokud se k němu otočíte zády, nepozornějším jedincům mimo smečku drze krade takřka od úst. Ano hlad je potvora když vám pánečci dají jen nějaký to kilo či co masa denně. O tom že čas papání si velice dobře hlídá se snad ani zmiňovat nemusíme. V reálu to není nic příjemného nedat takovému otravovi nažrat – když je čas. Celkově dokáže být velice otravný pokud něco chce.
    I přes několik nepříjemných až škaredých zkušeností s jinými pejsky je nadále kamarádský a z mnoha „divných“ situací odvolatelný.
    Miluje svoje „strejdy“ – Cassanovu, Šedoua a Axe – být někde poblíž a nepřijít se k nim podřídit nese velice těžce. I přes svou těžkopádnost je k malým pejskům opatrný, před bojácnými si lehne a v klidu počká než se osmělí.
    Jako každý saarloosek je velice chytrý a za odměnu bude ochotně předvádět vše co umí téměř všude a všem – nejlépe malým dětem s kterými to opravdu umí, má s nimi neskutečnou trpělivost a dovolí jim se sebou dělat snad cokoli – zvládá i náročnější jedince.
    A co Altajek nemusí? Moc vlezlé lidi, lidi v černém, strnule stojící jedince a pár dalších věciček.
    Altajek není uštěkánek, takovýhoto projevu využívá jen velice ojediněle. Ovšem jinak má svou „slovní“ zásobu velice rozsáhlou a využívá jí hojně.


  • Altajkovy štěňátka už mají rok

     

    Před pár dny (15.4.) oslavily „naše“ miminka jeden rok. Začínají se nám vybarvovat, ukazovat své pravé povahy a to ještě pánečci ani nevědí, že to nejlepší teprve přijde. Ať už se pomamili nebo potatili určitě s nimi nuda nebude, protože jsou to jedni z nejúžasnějších parťáků pro život a nikdo vás nenaučí víc než oni. Tak vám za celou smečku přejeme zůstaňte jací jste a nikdy nebuďte „normální“.
    S láskou táta a zbytek 😉

     

    Continue reading  Post ID 412


  • Výstava v Ostravě

     

    9.4.2016 a Národní výstava psů v Ostravě. Nabalit Alasenku, Altajka donutit zůstat doma, přibalit kámoše Cashe a mezi kapkami deště hurá do Ostravy.
    Výstaviště v Ostravě je na náš vkus příliš stísněné, parkoviště malé a letos vůbec nekorigované takže super pokrouženíčko, čemuž nepřidají ani „stanovo-klecová městečka“ rozložená kolem kruhů venku i pod střechou. A volba pořadatelů dát Saarloosky opět „dovnitř“ i když jsou kruhy „pod širákem“ což bychom my na rozdil od některých, že Cashi (VD2 – asi za mokrou barvičku), uvítali. Mno jo no. „Naštěstí“ pršelo takže účast i návštěvnost byla lehce pod očekávání, tudíž se dalo vcelku za normálních podmínek pohybovat ;-).
    Za Saarloosky se vystavovala Alasenka (V2, res.CAC) a její sestra Azshara (V1, CAC, NV, BOB), která se po dnešku  vydala oficiálně na výstavní dráhu jako Saarlosův ovčák ;-). Obě holky se líbily a to nejen panu rozhodčímu. Bohužel pan rozhodčí nebyl vůbec povídavý, ale posudky dal holkám pěkný :-). Alásek jako obyčejně nechtěla moc běhat – hlavně po koberci a v prostřed kruhu jsem ji zas nenechala běhat já :-D. Máme to spolu trápeníčko. Ale na její obranu musím říct (napsat), že v takto rušném prostředí běhala lépe než jsem doufala ;-).  Mno aspoň jsme mohli jet „brzy“ domů – nebýt neustálého „zakecávání“ se o Saarlooscích.
    Dnešek byl fajn a moc jsme si to užili a Monču budem bránit zuby – drápky klidně i před její vlastní Saarlooskou ;-). Všem děkujeme a moc se těšíme na jakékoliv příště.

    PS: fotky nebudou (zatím) a vyhlašuji zákaz focení s konkurencí neboť Alásek není škodolibá nýbrž jen neví, že při focení se jazýček musí schovat a ne ho zrovna náhodou nekotrolovatelně nechat vypadávat z tlamičky směrem k ostatním účastníkům    😉

     

    Continue reading  Post ID 412


  • Ztratil se bráška Arísek

     

    Krásná zpráva – Arísek po 11 dnech přišel domů a sám :-D. Sice má bambula prasklou pánev a spoustu klíšťat. Ale je doma a všichni máme obrovskou radost.

     

    Ztratil se nám „bráška“ Arísek z Prahy – Davle.

    25.3 se v ranich hodinách ztratil v Davli saarloos Aris Ryjan. Je to mladý plachý pes. Půjde ke psům. V případě zpatreni volejte kdykoliv 725739384 a 606210542. Naposledy viděn v 15.30 jarov-zbraslav. V tuto chvíli sme v terénu. Zítra pátrací akce 10.00 podle situace.

     

    Continue reading  Post ID 412


  • Únorový duoCACIB Brno

    6.-7.2.2016 a DUOCACIB Brno. Oba dny se vystavovala jen Alásek a Altajek dělal chvílemi „vyhoštěné – technické zázemí“.

    V sobotu 6.2. se sešlo móóóóc Saarloosků, jak vystavovaných tak jen návštěvníků což znamenalo vítání, focení a spousta povídání – jak člověčího tak jakovlčího. Co taky čekat když se sejde tolik jakovlčích dětí, sourozenců a kamarádů. Dokonce dorazili fandit i zástupci ČSV. Mezi kterými byl i vzor a „strýček“ našeho Altajka, nádherný, milý a vždy obdivovaný Casanova a jeho parťačka Tjinki, která si náramně rozumí s naší Alasenkou. A jakovlk-borderák Samík také přišel povzbudit svou „rodinu“.
    Milým překvapením byl pan rozhodčí Piskay se svým úžasným přístupem k našim miláčkům, obzvláště k mladším generacím a jejich pánečkům. Kdo dokáže více a lépe povzbudit pánečky než rozhodčí, který chápe, že z plížení v kruhu se nevyroste, ale musí se „vyběhat“, a že tolik lidí a všeho možného pohromadě je něco jako „noční můra“ malých Saarloosátek.
    Alásek se svým během bohužel nenominovala do závěrečných bojů, ale my víme co máme a jsme moc šťastní za V1, CAC ve třídě otevřené.
    BOBa si vyběhala krásná a kontaktní dceruška našeho Altajka – Ailein Fleur Rosenwolf („máme“ opravdu krásné, šikovné a naprosto úžasné dětičky po našem Altajkovi jak dokazují výstavy i pánečci ;-P) a BOSem se stal šikovný bráška Altajka – Attila Ryjan. Touto výstavou Attilka také splnil podmínky pro udělení titulů Český Šampion a Šampion ČMKU k čemuž moc gratulujeme a vítáme ho do klubu kluka ušatýho ;-).
    Po výstavě bylo zase nějaké to focení, nákup dečky pro Čimánka spojený s menší propagací Saarloosků ;-), menší „projížďka“ po Brně spolu s Ryjánky 😀 a hurá omrknout dětičky našeho brášky Attilky do CHS Pett’s wolf. Vzhledem k tomu, že „projížďka“ po Brně a „nově vystavěné“ dálnice spolykaly více času než jsme mysleli a čekala nás ještě cesta domů, rychle sme ty malý chlupatý kuličky (doslova) pomazlili a zase se dali na cestu.

    V neděli 7.2. jsme se na výstavyšti sešli už jen s dalšími dvěmi Saarloosky – maminkou naší Alasenky – Sheany a došel i Hunter, který získal BOSe dne. BOBa si vyběhala k mému velkému překvapení Alasenka – Sheany moc se za to omlouváme stejně tak jako za drzé obličeje při povýstavním focení ;-), ikdyž mě k neskutečné radosti stačilo už jen to jak (dle mě) krásně běžela což je lepší než všechny titouly a klidně to vyskáču všem ;-). Určitě k tomu krom mnoha dalších věcí přispěl opět milý a příjemný pan rozhodčí Redlicki i to že jsme opět běhali poslední a tak už byly okolní kruhy prázdné a bez lidí. Mno, ale pro všechny další výstavy musíme každopádně dohlídnout, aby Alas vyťápla své vlastní „štěstí“ neboť jak dokázal dnešek a dříve Dětřichov něco na tom bude ;-D.
    I když jsme Sheany porazili, přeci jen to byl pro ni velice úspěšný den neboť dnešní výstavě splnila podmínky pro udělení titulu Český Grandšampion – gratulajda mamčó.

    Byl to pěkný víkend s dobrou společností jak v sobotu tak v neděli. A třešničkou na dortu byli oba páni rozhodčí, kterým za vše moc děkujeme a doufáme, že jim podobným budeme na výstavách potkávat více.

    Jedna špionážní 😉 …

    … 🙂

     

    Continue reading  Post ID 412


  • Pes roku 2015

     

    23.1.2016 jsme se rozhodli vstávat brzyyyy a udělat si výlet do Prahy, aby si mohl Altajek, po celoročních účastech na výstavách, vyzvednout ocenění – PES ROKU 2015 – 3.místo v FCI skupině I.
    Inu proč si takhle v sobotu nevstávat už o půl čtvrté ráno a v -14°C si to něco lehce přes tři hodinky neuhánět v autě s dvěma saarloosky ku Praze. Alásek jela s námi, přeci jen občas potřebujeme více „hlídání“ než je aktuálně možné. Cestu jsme zvládli bez zastávek a v pohodě, takže snad kupodivu poprvé jsme se saarloosáky přijeli někam dřív, inu nevyužité časy „přestávek“. V Praze nás hned po příjezdu překvapilo sněžení a Altajka namrzlá nájezdová plošina pro kočárky vedle schodů :-D, někdy vás ani 4 tlapky neudrží na místě ať se snažíte sebevíc.
    Dopoledne jsme se zůčastnili předávání cen PES ROKU 2015, kluci si dokonce i doběhli na pódium a užívali si svých 15 minut slávy ve světle kamer a reflektorů. Alásek zaujala výhodnou pozici pod stolem a velmi ocenila ubrus až na zem, dokonce se chvílemi cítila až tak v pohodě že i sem tam vylezla zkontrolovat situaci, očuchat nějaké lidičky a kupodivu si i vzala pár dobrůtek od naší milé spolusedící.
    Když už jsme se rozhodli pro tak dlouhou cestu, rozhodli jsme, že to spojíme i se soutěží Šampion Šampionů 2015, která se konala tamtéž jen v odpoledních hodinách. Bohužel mezi Psem roku a Šampionem byla docela velká prodleva, která nám ani ostatním náladu moc nezvedla a vysokopražské ceny občerstvení také ne ;-). Co se týče časových prodlev mohla být organizace přeci jen lehce lepší.
    Šampion Šampionů byl pro nás premiérovou akcí. Nejdříve se v kruhu vždy posoudili všichni přihlášení pejsci z každé FCI skupiny dohromady – byli dva kruhy a tak se posuzovali vždy dvě FCI skupiny zaráz. Každou skupinu posuzovali zároveň dva rozhodčí a ti podle počtu pejsků pak vybrali 8, 16, 32 nebo 64 vždy nejlepšího z plemene plus další „do počtu“ pokud bylo méně plemen než počet postupujících pejsků. Takto vybraní pejsci postoupili do dalšího kola, kde proti sobě v dané FCI skupině nastoupili vždy dva pejsi – určení losem, jeden „červený“ a druhý „zelený“. V tomto kole posuzovalo zároveň pět rozhodčích, kteří byli odděleni zástěnami – oba pejsci se jim předvedli a oni hlasovali pro „zeleného“ nebo „červeného“ a ten s více hlasy postoupil dále – tzv. „náhlá smrt“. Tento „duel“ pokračoval tak dlouho, dokud nebyli vybráni první tři ve skupině. Vítěz dané FCI skupiny pak postoupil do finále. Na úplného vítěze jsme bohužel nečekali, neboť vítěz za FCI I byl vybrán až kolem čtvrté hodiny odpoledne a nás čekala ještě nejméně tříhodinová cesta domů. Altajek „prohrál“ v duelu s Německým ovčákem, který nakonec skončil jako třetí nejhezčí za FCI I. Druhá ve skupině skončila fenečka Československého vlčáka a vyhrál Australský ovčák, který postoupil do boje o vítěze Šampiona šampionů.
    Tak jsme se rozloučili a po kraťounké venčící procházce se vydali na cestu směr domů.
    Tentokrát byla naše cesta dlouhá a pomalá. Jeli jsme v závěsu za sněhem až do Mohelnice kde jsme i my vjeli do sněžení, tak byly cesty neuklizené a jen někteří „blázni“ jezdili rychleji.

    Celkově můžu říct, že jsem možná od této dle mě prestižní akce čekala něco více, i když se pořadatelé snažili a určitě nebylo lehké vše naplánovat a provést. Upřímně jsme „litovali“ majitele i pejsky z ostatních skupin vzhledem k pokročilému času a jejich cestě domů. Největším přínosem byla asi paradoxně tato cesta pro Aláska, která byla sice jen jako doprovod, ale i tak ji to velmi pomohlo při jejím otrkávání a všem nám dělala svým chováním radost. A perlička na závěr? Jako snad vždy při představování plemene v pro nás závěrečném duelu i tady byl Altajek představen jako Saarloosův ovčák, i když to bylo hned opraveno a v katalogu jsme byli jako Saarlosův vlčák . Vím jsou to kravinky, ale se vším kolem to pak trošku zamrzí, obzvláště když v poslední době se Saarloosci více a více účastní výstav i jiných psích akcí.

    Tak saarloosáci co ty naše zlatíčka trošku víc představit světu, aby je i svět „profesionálů“ a „znalců“ začal brát vážněji ;-).

    a další nepovedené fotečky

     

    Šampion šampionů – ČMKU

    Pes roku – ČMKU

     

    Continue reading  Post ID 412


  • Barfovací procházka

     

    10.1.2016 jelikož naše milé chovatelky zanedbáváme s fotečkami našich čtyřnohých „jakovlčích“ miláčků, rozhodli jsme se, že dnešní procházku věnujeme mimojiné i focení. Krásně jsme si vše naplánovali, vzali všechny a všechno potřebné a vyrazili. Fotek spousta – snad si milé dámy 😉 chovatelky vyberou – a ještě se u toho naši „mylášci“ i nažrali :-D. Bohužel jsme při všem tom focení a dovádění ve sněhu nestíhali ty úlovky počítat a tak ani nevíme celkové skóre MYŠI – VLCI natož jestli byla úspěšnější Alasenka nebo Altajek. Takže pokud by se někomu příště chtělo dělat „pozorovatele – čárkovatele“ neváhejte se přihlásit. Tad je malá ochutnávka

    drzá myška stopuje vlka, však se jí to taky nevyplatilo

     

    auuu to bolí ;-D

     

    … a více zde 

     

    Continue reading  Post ID 412